bondáž cbt cudnost dominantní ženy dráždění facesitting lízání odpírání orgasmu otrocký výcvik otroctví sperma submisivní muži
Už nikdy nebudu pít. Věta, kterou si říká snad každý, kdo se ráno probere s kocovinou jako trám. Většina to nedodrží a za nějaký čas se opět napije a opět pronáší tuhle častou, ale tak zbytečnou větu.
Já už to ale vím jistě, že to skutečně dodržím. Nic jiného mi stejně nezbývá.
Stalo se to v létě, v červenci. Bylo tehdy horké a krásné léto a já si ho užíval plnými doušky. Téměř každý den bylo nějaké grilování nebo akce a já byl skoro denně namol. Věděl jsem, že mou ženu to trápí, ale bylo mi to tak nějak jedno. Ženě rozhodně ne. Často jsme se hádali a ona často brečela. Choval jsem se tehdy jako idiot. Ano, dnes to přiznávám.
Jedno krásné červencové odpoledne mě pozval kamarád na grilování k němu na chatu. Stála na břehu nádherného jezera a široko daleko nebylo ani živáčka. Spolu se mnou a Davidem tam byla ještě jeho přítelkyně Katka a její kamarádka Monika. Byla to překrásná ženská a já na ní hned po příjezdu „zaútočil". Nezdálo se, že by jí to nějak vadilo, a tak jsme celé grilování strávili společně. Bylo to fajn. Skončili jsme pozdě v noci v jejím pokoji. Co jsme dělali, asi nemusím vysvětlovat nijak ze široka. Uměla to neskutečně dobře a já měl pocit, že lepší sex jsem snad nikdy neměl. Kdybych věděl, že to byl na dlouhou dobu můj poslední sex, užil bych si ho asi ještě o něco více.
V mé tehdejší nadutosti mě ani nenapadlo, že by se moje žena mohla něco z toho dozvědět. Bohužel pro mně Davidova přítelkyně Katka se na to dívala poněkud jinak a mou ženu o všem dopodrobna informovala. To jsem zjistil hned, když jsem se vrátil domů. Manželka mi dala dvě možnosti. Buď rozvod s tím, že přijdu o všechno, což by pro mou ženu nebyl problém, protože veškerý náš majetek byl původně její rodiny. Druhou možností bylo, že se podvolím jejím pravidlům. Pak budu moci zůstat s ní, budu si moci nechat své auto a tak podobně. Samozřejmě jsem okamžitě souhlasil s druhou možností. Netušil jsem totiž, že moje žena je až tak rafinovaná.
Seděli jsme v obýváku a na konferenčním stolku přede mnou ležely dva dokumenty. Jeden z nich byly rozvodové papíry. Ten druhý měl titulek „Otrocká smlouva". Zíral jsem na to nevěřícně asi pět minut. Pak mě žena vytrhla z omámení „Dělej, přečti si to a jedno z toho podepiš", řekla naprosto chladným a nesmlouvavým tónem. Rozvodové papíry jsem ani číst nechtěl. Co by následovalo po jejich podepsání, jsem věděl naprosto přesně. V podstatě bych skončil na ulici. Bez peněz, bez domova. A to jsem skutečně nechtěl. Vzal jsem tedy do ruky onu otrockou smlouvu a začal číst.
„Já Petr H-----ý, manžel Ireny H-----é, tímto stvrzuji, že zcela dobrovolně a bez nátlaku odevzdávám veškerá rozhodovací práva o všem do rukou své milované ženy. Podpisem tohoto dokumentu ztrácím veškerá práva na cokoli, budu absolutně podřízen a budu bez odmlouvání plnit vůli své ženy a Paní.
Podpisy participujících:..."
To bylo vše. Nic víc, nic míň. Jen tohle suché prohlášení. Podíval jsem se na manželku a sucho v hrdle mě donutilo polknout. Její pohled se mi propaloval do duše. Roztřesenou rukou jsem pomalu a nejistě podepsal otrockou smlouvu. Žena mi ji vytrhla, složila a dala ji do obálky. Tu zalepila a schovala si ji do trezoru. Já jsem dál seděl na křesle a zíral nehnutě před sebe.
Žena se ke mně otočila od trezoru. „Jen aby ses zbytečně o něco nepokoušel, heslo trezoru jsem změnila." Pak se posadila znovu naproti mně. „Takže teď ti řeknu, jak to ode dneška bude u nás doma vypadat." Už její první věta mě zarazila do křesla jako hřebík do fošny. Žena mi totiž oznámila, že od této chvíle budu trvale uzamčený v pásu cudnosti, který pro mně pořídila. A minimálně na následující tři měsíce se mám s pojmem „můj orgasmus", rozloučit. Málem jsem omdlel. Sex pro mě byl středem vesmíru a při představě, že ho nebudu mít, mě polilo horko. Žena jako by mi četla myšlenky. „Neboj se, sexu budeš mít habaděj. Budeš mě každý den několikrát uspokojovat, ale ty se při tom neuděláš." A její mrazivý úsměv. Pak se na mě upřeně zadívala. „Víš, tvé obrovské štěstí je v tom, že já tě i přesto, jak ses doposud choval, miluju." A jakoby vzlykla. Odkašlala si a pokračovala ve výčtu toho, co se u nás bude dít.
Seznam věcí, činností a situací, které mě čekaly, byl skutečně dlouhý. Mimo jiné se budu muset naučit dělat domácí práce, jako praní, mytí nádobí, žehlení a podobně. Od teď je totiž budu dělat já, protože už nejsem jen manžel, ale v první řadě otrok své ženy. Když má žena skončila s vysvětlováním, otočila se odešla. Seděl jsem v obýváku a koukal před sebe jako jelito. Hlavou mi létalo tolik myšlenek, že jsem měl dojem, že mi mozek za chvíli vyletí ušima. Žena se po chvíli vrátila a v ruce nesla nevelkou bílou krabici. Postavila ji přede mne na konferenční stolek, téměř přesně na místo, kde před tím ležela ona otrocká smlouva. „Otevřít, nasadit." Zaznělo z úst mé ženy, která se opět otočila a odešla. Otevřel jsem krabici a vyndal její obsah na stůl. Měl jsem před sebou plastovou věc připomínající trubku s otvory, i když říkat tomu co jsem viděl trubka, by bylo přinejmenším nepřesné. Tvarem to vlastně docela přesně připomínalo mužský penis. Bylo to vyrobené z růžového neprůhledného plastu. Kromě toho tam byl kroužek, také z plastu, tyčka s otvorem a nějaká divná věc z měkčeného plastu. Kromě toho všeho byl v krabici také návod na „instalaci". Sepsala ho má žena: „Vybrala jsem ti velikost kroužku, přesněji řečeno, zvolila jsem ten nejmenší a pás budeš mít nasazený bez tzv. spaceru, protože chci, abys ho měl nasazený co nejtěsněji." To byla úvodní věta návodu. Postupoval jsem podle instrukcí a nasadil si nejprve kroužek. Dával se na kořen penisu za šourek. Seděl opravdu těsně. Skrze díru v horní části kroužku jsem prostrčil tyčku s otvorem a zajistil ho. Pak jsem vzal onu „trubku" a vložil do jejího vstupního otvoru tu věc z měkčeného plastu. Nakonec jsem do otvoru vtlačil svůj penis. Nebylo to vůbec jednoduché, ale nakonec se mi to povedlo. Zbýval poslední krok. Spojit „trubku" s kroužkem. I to se povedlo ovšem v rozkroku jsem začal pociťovat silný tlak. Nebyl jsem vybaven právě malým mužstvím a vždy jsem na to byl hrdý a teď jsem měl dojem, že mi pás mou chloubu rozdrtí. V okamžiku, kdy jsem měl vše správně nasazené, se v obýváku znovu zjevila moje žena. V ruce měla malý zámeček. Provlékla ho otvorem v tyčce, která spojovala kroužek s „trubkou" a zacvakla. Podíval jsem se na ni a všiml si, že mezi jejími ňadry se pohupuje malý stříbrný klíček. Bylo jasné, od jakého je zámku.