Změna je život
Změny se v našich životech prostě dějí. Některých si nevšimneme vůbec. Některé nám dojdou s odstupem. Některé překvapí. A některé převrátí náš život naruby a nebo změní jeho směřování o 180 stupňů. A právě to je případ hlavního hrdiny novinky, kterou vám nabízíme a kterou má na svědomí náš výtečný Paul Ferrero Ticsson. V příběhu si užijete nejen mnoha významných dějových zvratů, ale také překvapivých situací, které vám možná vyrazí dech, ale zcela určitě vám přinesou silné a neutuchající vzrušení. Pásy cudnosti, milenci a vagíny plné spermatu, které je nutné očistit, jak jinak než jazykem... To vše a ještě mnohem, mnohem více přináší kniha Změna je život.
- Autor: Paul Ferrero Ticsson
- Počet stran: 88
- Formáty: PDF, ePub
Změna je život - ukázka z eknihy
„Chtěl bys to?“ zeptala se ho náhle.
„Moc, lásko,“ odpověděl Pavel a s ještě větší vášní líbal její nožku.
„Opři se za sebou rukama,“ přikázala mu.
Pavel pustil její nohu, narovnal se a opřel se o ruce za sebou. Helena ho začala oběma nohama dráždit na tepajícím penisu. Pavel vzdychal blahem, které mu jeho bohyně právě dopřávala, a nezadržitelně se blížil ke svému vrcholu. Najednou dráždění ustalo.
„Jde to na tebe už?“ zeptala se.
„Ano lásko, prosím,“ skučel Pavel.
„A neměl bys poprosit?“ řekla mu. „Až to na tebe půjde, zeptáš se, jasný?“
„Ano, lásko,“ hlesl.
Znovu ho začala dráždit, přejíždět chodidlem po špičce penisu a on se opět neskutečnou rychlostí blížil s výstřiku. Helena mu druhou nohou jezdila po koulích, které se před ní jen tak ledabyle válely na zemi.
„Lásko, už budu, můžu prosím?“ sténal Pavel v návalu rozkoše.
„Můžeš,“ svolila Helena. Ale v ten moment přestala s drážděním jeho penisu a silně mu přišlápla koule k podlaze.
Pavel zasténal, tentokrát však bolestí. Helena povolila stisk své nohy, aby jeho koule vzápětí pocítili sílu jejích nohou znovu a ještě silněji. Pavlovým tělem projížděla silná bolest vycházející z přišlápnutých koulí a z jeho penisu pomalu začalo vytékat semeno, které stékalo až na Heleny nárt. Když vytekl, zvedla nohu z jeho koulí a dala mu ji před obličej, aby po sobě všechno olízal. Pavel začal čistit její nožku, kterou jí právě zašpinil, a děkoval jí u toho za vystříkání.
„Děkuji ti, lásko moje, bylo to krásný, miluju tvoje nožičky.“
„Ale prosímtě,“ říkala pobaveně Helena, „vždyť ses přece neudělal.“
„Neudělal. lásko, ale jsem šťastný, že jsem si mohl užívat tvé doteky, tvé nožky,“ přiznal Pavel.
„Bolelo to?“ ptala se.
„Ano,“ řekl tiše.
„Hodně?“ pokračovala ve vyzvídání.
„Ano hodně, lásko,“ odpovídal poslušně Pavel.
„A přesto se ti to líbilo?“ ptala se dál.
„Ano, i přesto to bylo krásné,“ řekl a políbil jí nohu.
„Mě to moc vzrušilo, jak jsi tekl a přitom jsi cítil bolest,“ řekla mu Helena. „Pokud ti někdy dopřeju zkažený orgasmus, tak tě už vždycky bude jen bolet, chceš?“
„Ano lásko, ano prosím,“ odpověděl a zasypal její nohy vášnivými polibky. Sám v sobě se v tu chvíli nevyznal, nechtěl tu bolest prožívat znovu, ale uspokojovalo někde v nitru duše to, že je tak moc oddaný své milované Heleně, tak moc to pro ni chtěl snášet. A stejný zmatek měla v hlavě i Helena. Ještě nedávno si neuměla představit, že by někomu záměrně působila bolest a už vůbec ne Pavlovi, kterého tolik milovala. Ale teď ji to neskutečně uspokojovalo a toužila mu ji dělat stále víc a víc. A přitom cítila, že ho miluje mnohem silněji, cítila k němu větší úctu a respekt než doposud, protože jí naprosto důvěřoval a oddával se její moci.